V poslední prosincové dny skládá rok z kusých zápisků
Jen letos popsaný je sešit sotva ze dvou třetin
A spíš jak smetí přijde ji to, co ji mělo těšit
Jak vlhké teplo ze studny stoupá jí z břicha k ohryzku
Hluboká lítost, hluboká lítost
Hluboká lítost, hluboká lítost
A v jiném bytě v stejný čas dopadá na záda té druhé
Jež první měla být, jak řídké síto záclon stín
Protéká touha sítem tím potichu zaplavuje byt
Co její srdce plní zase navždy skryto už mu bude
Hluboká lítost, hluboká lítost
Hluboká lítost, hluboká lítost
Hluboká lítost, hluboká lítost
Hluboká lítost, hluboká lítost